Milí labužníci, jsem zvyklá se na Vás obracet s každou „volovinou“…
Prosím, výraz na konci dopisu: Jsem s pozdravem, vytáčí jen mě, nebo i někoho jiného.
Vaše nervově labilní Sylva
minule som sledovala na nete staršie diely Receptára a vytáča ma spôsob
rozprávania ľudí, keď niečo vysvetľujú. Bolo to často aj v TV
u mladých ľudí, ale už im to asi niekto vysvetlil. Proste ide o to, že
keď začnú vysvetľovať, položia hlas o niekoľko tónov nižšie, čím
pôsobia až ospalo a hlavne monotónne a skoro v každej vete zopakujú
dvakrát určité slovo. Asi prešli všetci nejakým rovnakým školením, či
čo. Neviem, či ste to postrehli, ale je to fakt strašné.
Sylvie, chápem Ťa, ak Ťa taká „volovina“ vytáča, mňa zasa vytáča
nepríjemný hlas alebo zvuk.
proč by to sem nepatřilo, je to přeci mimo mísu. Taky mě to vytáčí. A potom nemůžu vystát když v televizi mluví nějaký politik a neumí užívat cizí slova, ale cpe je kam ho napadne a co ho zrovna napadne.
nechápu proč vás to vytáčí … vždyť je tento „výraz“ v písemné formě povolen, není to zakázáno.
málokdo 
Občas ta paní co se mnou žije
Co mi trochu vadí? Snad řečníci, kteří když nevědí jak dál, tak
opakují poslední slovo. 2×, 3×, 5×! 
Ale dost možná ze mne mluví pouze bledá závist Protože se nerad opakuji a když nevím jak
dál a hledám vhodná slova, tak mlčím… Většinou trapně
Ne, že by mě to vyloženě vytáčelo, ale ohavností je víc než dost.
Příklady: Řekl to 8-mi lidem. Slavil 30-té narozeniny.
Vyučujeme Angličtinu a Němčinu.
Používáme výhradně Český chmel.
Atd., víc příkladů mám v deníčku v zápise „Pláč přiopilého
uživatele češtiny“.
ZDE
je můj deníčkový záznam.
Další zvířeckosti:
Je to jedinná možnost.
Mám potíže z Grafickou Kartou. (Tady tápu: je to vliv angličtiny, nebo
četby právnických textů?)
V jednom Kauflandu nám nabízejí stužovač.
PSANÍ NADPISŮ VELKÝMI PÍSMENY
A až na odůvodněné případy nemusím zdrobněliny (Český rozhlas 2,
pořad U Plotny - "rybičku si osmažíme na máslíčku…
fujtajblíček…)
No a tak dále.
za svůj profesní život jsem napsala obchodních dopisů a e-mailů
obrovské množství. „Jsem s pozdravem“ mi přišlo tak hrozné, že jsem
to myslím nikdy nepoužila. Vždy jsem psala „S pozdravem“ nebo později,
ovlivněna novými způsoby, „Hezký den přeji“.
Jeden telefonát se zástupcem slovenské firmy mne ale opravdu rozhodil. A to
ve chvíli, kdy se se mnou loučil a řekl „do po“. V tu chvíli jsem fakt
nevěděla, jestli mne někam neposílá.
Mě zase vytáčí, když někdo neskloňuje mužská příjmení. Prijde mi to, jak pokřikování na ulici.
to „dopo…“ z duše nenávidím. Podobne „dovi“, alebo ma vytáča,
ak susedovie deti ma pozdravia na pol úst : „dobrý“… Obyčajne sa
tvárim, že nepočujem. Párkrát som sa opýtala, čo je dobré…že
nechápem…
Nemám rada, ak niekto hovorí, vysvetľuje a v každej vete sa vyskytne slovo
„vlastne“. Mám dojem, že momentálne toto slovíčko u nás
„frčí“.
Alebo v médiách, redaktorka spovedá niekoho a ten odpovedá""Pozrite sa,
pani redaktorka…"
Mišulka, Sylvinka, vidíš, aj mňa vytáčajú podobné hlúposti, určite je
ich viac, len ma momentálne nenapadnú.
že nejste k mojí labilitě neteční. Musím se však přiznat, že předevčírem byste se divili, co dokážu vyprodukovat. Kupovala jsem synovi kolo a paní prodavačka byla moc milá a já byla z toho tak „trop na nervy“, že jsem za každou informací ke kolu řekla slovo URČITĚ. Jelikož jsem fakt vážně „trop na nervy“, vypadla jsem z krámu rudělící a strašně se za sebe stydící.
Dopo
Vaše Sylva
Otázka pro Bedlu a Ivu: Jak může být takový nesmysl, jako je třeba S pozdravem povolen. Vím, že je, ale vždyť je to blbost. Nebo má někdo logické vysvětlení? Musí to mít přece logické vysvětlení
Pro Aničku: Pozdrav Dobrý je pro mě velká urážka. Úplně stejná, jako když mě někdo úmyslně nepozdraví. Já si dám námahu říct celé Dobrý den, ještě se málm ukloním a přijde sprcha Dobrý. Fuj.
s takovým nesmyslným „s pozdravem povolen“ - neznám, nesetkala jsem
se s tím a ani se jeho významem nezabývám … v životě jsou hezčí
věci. Jak píše iva, i já jsem se na firemních a dálnopisých zprávách
podílela … ale „jsem s pozdravem“ se v našich končinách
nepoužívá, ale zakázané to není … rozhodně by mě to nerozhodilo. Co
mně ale vadí je psaní receptů formou sms … tedy všechna písmena malá -
to už je prznění českého jazyka a pravopisu.
Jo a k těm zdvořilostním pozdravům: zdravím vždy nahlas, nekřičím a
mluvím srozumitelně. Ono to občas zabere.
Tipovala bych, že fráze „jsem s pozdravem“ je spíš staršího než novějšího původu (aspoň mně osobně přijde archaická), dokonce jsem ji našla v Internetové jazykové příručce mezi doporučenými zakončeními dopisu. http://prirucka.ujc.cas.cz/?…
Co mně osobně přijde hrozné, je už zmiňované univerzální „určitě“ (typicky v restauraci - po příchodu se ptáme, jestli si je možné objednat to a to, dívčina dí určitě a za 10-20 minut přijde, že to možné není) a špatné používání výrazu „řádově“. Taky změna slovosledu/přívlastků (doufám, že jsem si nespletla větný člen a pokud ano, moc se omlouvám), tj. např. Chorizo klobása místo klobása Chorizo, Reebok boty, O2 tarif, Milka čokoláda, ASUS netbook apod.
je příšernej amerikanismus. Poptají se jak je, nečekajíce na odpověď, popřejou hezkej den a klidně vás nechaj exnout na chodníku s myšlenkou, chcípni potvoro. Ještě že jsem Čech
Jsem se sofistikovaným pozdravem světu mír
váš A:A:
hned tak něco, ale nad dost věcmi se pozastavuji… výraz skvělé (jde
přece použít tolik českých slov), je to hustý (dodnes nevím co je hustý,
hustá může být podle mě třeba omáčka), místo výrazů to legrace -
sranda…to je prdel…a na to, že každý druhý je vůl už jsem si zvykla,
někdy to je i pravda…že ani reportéři (i jiní) v TV neumí skloňovat
číslovky…dodnes nevím jak je správně na Orlickoústecku nebo
Ústeckoorlicku…možná už je dobře obojí…
Včera jsem jela autobusem, ve předu stálo plno mladých - jeli někam
s učitelkou…myslíte, že si trochu postoupili dál? Kdepak, ani řidiči
nevadilo (stačilo říct, postupte si dál), že babka stojí na
schodech…když učitelka upozornila jednoho sedícího, že by mě měl pustit
sednout…po jeho vyjádření, že se nemá kam postavit, seděl dál…to je
výchova…jsem babka fit, nijak mi to stání nevadí, ale rozum se nad tím
pozastavuje, jak jsou mladí vychovávaní, rodiče na to nemají čas a škola
na to kašle…a že ani řidič - mladý nezasáhl…to bylo taky
kupodivu…z toho potom je ta bezcitnost, neohleduplnost a plno jiných
špatných vlastností dnešních lidí…
Mě vytočí, když mě pustí sednout. To jsem pak vnitřně rozložená několik dnů. A okamžitě vyřadím další kus oblečení, pádím k holiči a pokud možno si vezmu dovolenou.
strašně vytočilo, když ministr školství ve zprávách povídá. „Nooooo, ona ta věc ještě není vykomunikovaná…“. Já jsem stará kantorka a nemůže mě nenapadnout, jak asi budou mluvit chudáci děti, když jim pan ministr dává takhle skvělý příklad.
No, asi by to byl vrchol pokrytectví pozastavovati se nad „Jsem
s pozdravem“, když občas v interlabužnické poště užívám výraz
„Zůstávám s pozdravem…“
V době orgasmujícího socialismu byl na jistou VHJ (tehdy v organizační
struktuře nižší článek po ministerstvu) odeslán nějaký průvodní dopis
s mým podpisem. Končil slovy: S pozdravem čest ptáci!
Nějakou dobu jsme se sekretářkou která dopis psala, oba trpěli
dehydratací… a nebylo to nedodržováním pitného režimu
Nestalo se vůbec nic!!!
Až mi otrnulo, tak jsem stejný výraz později občas schválně použil
opakovaně. Nikdy se nic nastalo! Nejspíš to nikdo nečetl…
Pro jistotu jsem měj nachystánu výmluvu: Omlouvám se, jde o překlep… Ta
blbá písmenka jsou na stroji tak blízko u sebe a já mívám oteklé
prsty…
P.S.
Abych zůstal věren své (svému?) ne-renomé , tak na Labu, konkrétně pod komentáři
považuji za zbytečné pozdravy typu: Zdravím; Měj se; Dobrou noc; Hezký
sluneční den ti přeji! atd. atp.
tak to zase mne vytáčí do naprostého nepříčetna, nikomu by huba neupadla za „nashledanou“. V pracovním procesu mne to dohání k zuřivosti zejména. Pokud to řekne někdo z mladších klientovi, tak dostane za uši ( taky už to přede mnou nikdo neříká ), pokud to někdo řekně mně tak mám sto chudí ho poslat …
Začínám mít krutě nerad „profláklá“ slovní spojení, např. zlatavý/pěnivý mok, domácí mazlíček a podobně.
…už nějakou dobu hodně vytáčí, jak se kdejaká nicka v TV ohání
NÁRODEM…
Hlášky typu „celý národ nás sleduje…“ mi vhání krev do hlavy
Myslím, že „národ“ má úplně jiné starosti a podobné ohánění se
národem je hodně, ale opravdu hodně scestné a hloupě naivní…
učitelko, já jsem teď nedávno v tv slyšela v nějakém pořadu, že z jistá choroba se stává chronickou a tudíž dochází ke „chronifikaci“ a ted hlásí jakýsi gynekolog v tv, že je nedostatečná „edukace“ . Krásná čeština je ta tam.
Dovolte, abych se přidala…nesnáším.úsloví "DVORNÍ…holič, textař,
scénarista atd.
A potom když na závodech křičí novináři …auto ze STÁJE…
a samozřejmě, když politici, téměř tremolem vydechnou TATO ZEMĚ
