Florentýnce, Bali a Sněhurce

Jarko, práce na knížce je jako každá jiná normální práce - teprve když ji člověk dělá s radostí a láskou, tak má nějaký opravdový smysl. Jakmile je pak knížka na světě, začíná si žít svým vlastním životem, do kterého autoři mají opravdu málo co mluvit. Určitě ten pocit sama jako zběhlá spisovatelka znáš. Knížka může být skvělá a může být špatná, může být zábavná nebo nudná, leckdy je užitečná a jindy k ničemu, ale autor jakoby s takovým hodnocením už prostě nesouvisel A jestli někomu může knížka přinést štěstí nebo emoční pohnutí, pak jsou to v první i poslední řadě čtenáři 

Také ti přeju krásné vánoční svátky a spoustu práce, která tě bude uspokojovat od rána do večera (a možná i od večera do rána). A když potom něco, co napíšeš, udělá někomu dalšímu velkou radost, tím líp (však určitě sama víš, že to stojí za to, i kdyby to měl být jen jeden jediný člověk).