Tento článek mi přišel mailem. Jeho autorku neznám.
nejsem schopna posoudit, nakolik má pravdu, ale trochu se bojím,
že hodně…
Posuďte sami…
„Dostala jsem nesmírnou zlost.
Obchodníci a reklamy z nás dělají blbce. Promiňte ten výraz, ale jinak se
to ani nazvat nedá. V hypersupermarketu prodávají zázračné „bio
francouzské“ kuře už po slevě za 160 Kč kilo, protože prý je
vychované na farmě, kde pobíhalo po dvoře a bylo dokrmené cereáliemi.
Cereálie, dřív se tomu říkalo zrní! To se mi navíc spojilo s tvrzením
jednoho našeho novináře, který napsal do Fragmentů článek, kde
poznamenal, jak naše kuřata jsou namačkána v klecích a krmena antibiotiky.
Tak, aby bylo jasno. Vím o čem píšu, protože jsem vysokoškolským
vzděláním zemědělec, vyrostla jsem na dvoře mezi slepicemi, husami,
kačenami, s kozami, koňmi, ovečkou. Když jsem dostala od rodičů výprask,
tak jsem se šla vybrečet krávě na krk. Navíc celý svůj profesní život
jsem pracovala v zemědělství, schvalovala porosty jako semenářský
agronom, dohlížela na pracovníky „výkupáckých“ laboratoří, zda
dobře hodnotí zrniny, pracovala u laboratorního stolu, psala metodiky pro
laboratorní a technologické postupy při skladování obilí a výrobě
krmných směsí, počítala receptury, navrhovala normy a posledních 10 let
lovila na internetu všechno, co se týkalo výživy zvířat, potažmo lidí.
Tak mi, prosím, věřte a přečtěte si tento článek, je to ve vašem
vlastním zájmu.
Ano naše zemědělství bylo poznamenáno socializací, zcelováním pozemků
v nevhodných podmínkách a nevhodnými terénními úpravami, ale to byly
spíš výjimky a nebylo to všude. Staří sedláci moc dobře věděli, proč
je ta mez tam, kde zrovna je. Celá krajina byla uzpůsobena tak, aby
zadržovala vodu. Stejně tak zdravé lesy. Pro člověka je nejdůležitější
vzduch, voda a půda. O jakosti vzduchu nemluvím, o jakosti vody a hlavně
o jejím množství, které naší současnou krajinou jen rychle prohrne, taky
ne a o půdě – o ornici – největším našem pokladu, to by bylo
několik stránek málo. Při vstupu do EU jsme měli 120 % potravinovou
soběstačnost. Tlak nadprodukce „starých“ členských států EU je tak
vysoký, že i třeba v Rakousku, které si berou všichni za vzor
hospodaření (viz pan dr. Cílek v nedělní Moravcově debatě) za
posledních 15 let zaniklo 40 % malých farem, protože to ekonomicky
neustály. Přitom v Rakousku není tolik „hypersuper“ nadnárodních
řetězců, a tak každý obchodník musí koupit potraviny kolem sebe a ne je
vozit přes půl Evropy, případně zeměkoule, a přesto to malé farmy
ekonomicky vzdaly. Tvrdím, že naše zemědělství bylo na vysoké úrovni a
plně konkurenceschopné, nebýt nerovných, přímo vražedných podmínek,
které mu připravili naši politici.
Jela jsem nedávno po delší době autem po jižní Moravě. Na polích není
nic jiného než ječmen, pšenice, kukuřice a řepka. Kde jsou lány
vojtěšky, červeného jetele, řepy cukrové i krmné, hrachu, cibule,
okurek, jahod, mrkve, bobu … Vždyť už se vůbec nedá sestavit osevní
postup. Jaký vliv to má na strukturu půdy, jaký veliký splach je do potoků
a řek. To ale není cílem mého článku. Nemáme už žádný dobytek. Jak
dlouho mohli zemědělci vydržet výkupní cenu mléka za 5 Kč, když
u nejlepšího chovatele se výrobní náklady na 1 litr pohybují k 8 Kč.
Tak se podřezaly kravám krky. Chováme se přece ekonomicky! Stejně tak to
skončilo u chovů prasat a drůbeže. Nemá kdo žrát jetel, a tak se
nepěstuje a není chlévská mrva na hnojení, tolik potřebná pro zachování
humusu a udržení vody v půdě, není kde zpracovávat cukr, není kde
zpracovávat ovoce a zeleninu. První, co bylo zlikvidováno byla Fruta:
v Modřicích, v Miroslavi, ve Znojmě, a cukrovary, kdo je prodal
Francouzům? Na jednoho pracovníka v potravinářském průmyslu pracovalo
v prvovýrobě, to znamená na poli, v průměru 8 lidí. Že jsou teď
všichni na sociální podpoře a nevybereme tolik daní? To nevadí, zvedneme
DPH! Že nám ubylo orné půdy o 250 000 ha, že máme na nejkvalitnější
orné půdě (kde se pěstovala zelenina) logistická centra, hypersuper a
sluneční kolektory, to nevadí, však to zaplatíme všichni v ceně energie.
Nejhorší ovšem je, co jíme. A to musíme všichni.
Dám příklad maso. Už jsme potravinově soběstační na nějakých 60 %.
Naše hospodářská zvířata nejsou krmena antibiotiky minimálně 25 let a
už tehdy se dávalo pečlivě pozor, aby to nekolidovalo s lidskými léčivy.
Zvířata, která byla takto léčena, skončila povinně v kafilériích
(státních!). Soudruzi při centrálním plánovaní měli málo devíz na
dovoz nezbytných surovin, a proto se všechno do komplexních krmných směsí
dávkovalo na spodní hranici, viz třeba fosfor, sója (bez P a bílkovin to
prostě nejde). Veterináři v ČR kontrolují na všech jatkách vnitřnosti,
játra, ledviny, kde se kumulují těžké kovy, mykotoxíny a objeví všechny
průšvihy. Zato u dovozového masa, už mohou kontrolovat jenom svalovinu,
protože vnitřnosti se k nám nedováží, a v ní jsou koncentrace
škodlivin tak nízké, že je neobjeví. Hádejte, kdo snědl při
,,dioxinové“ aféře všechno německé maso? Bylo levné, že?
Nejhorší ovšem je, že všechno z dovozu, co se u nás zabalí, dostane EAN
985 a jsme u toho, nepoznáme odkud to je. Jedovatě podotknu „nejvíc
kravínů, prasečáků a drůbežáren“ je v Praze! Jíme drůbeží maso
z Brazilie, které tam nadnárodní řetězec koupil za 9,90 Kč za kg
(zabalil jako Vodňanské kuře), hovězí z Argentiny za 19,80 Kč (krmené
výhradně GMO sójou, která roste na místě čerstvě vyklučeného pralesa,
tedy zelených plic planety), ale balené v Praze třeba pro Ahold! Marže
těchto hypersuper je asi 48 % a to jsme nadávali za totáče Jednotě, že
měla 12% marži.
Mléko, sýry – zdroj vápníku. V polovině sýrů jsou analogy (jsou 3 x
levnější než tvaroh). Mám to dál rozvádět? Co se stalo s naším
tvarohem? Už z něj buchty neuděláš! Ve všem je nacpaný modifikovaný
škrob a případně vláknina, aby zadržovaly vodu. Kde jsou naše kvalitní
sýry? Co s nimi udělal francouzský majitel Želetavy? Jogurty nejsou
jogurty, ale nabarvený, navoněný ochucený škrob. Vezměte rozum do hrsti,
jogurt je jen to, co má v názvu jogurt (přikázáno EU). Žádné Dobré
mámy, Activie, či jak se to všechno jmenuje. Žádný problém, však
všechen chybějící vápník, hořčík, atd zakoupíme v lékárnách!
Díváte se občas v televizi, jak vaří špičkoví kuchaři: Ital
v kuchyni, Zdeněk Polreich? Používají zásadně „prvotní“ suroviny.
Rovněž s tuky je to všelijaké. Kolik si myslíte, že člověk jako zvíře
snědl olejnatých semen? Zato jedl sádlo a pil syrové, nehomogenizované tedy
plnotučné mléko, ale také se hýbal! Olivový olej, panenský, ano! Ale jen
do tří měsíců po vylisování, to už jej „hypersuper“ přivezou
k nám. Nejkvalitnější olej je čistý řepkový, dostanete jej ale koupit?
Omega mastné kyseliny největší nesmysl, ty naopak zacpávají cévy a
způsobují záněty. Najděte si nejnovější výzkumné zprávy
o cholesterolu, ale ty sem snad ještě z USA nedorazily.
To, co je jinde už dlouho v potravinářství zakázané, tak u nás se
o tom ani nemluví. Přeskočím chleba – o hrůzo, naše základní
potravina. A to jsem se ještě netrefovala do tekutin, které nám obchod
nabízí. Hromady PET lahví. Podívali jste se někdy na obsah ovocného
podílu? Že bifenily pronikají z obalu dovnitř do obsahu? Že oxid
uhličitý v sycených vodách je znečištěn příměsemi? Že
nejkvalitnější voda je z vodovodního kohoutku. Že dlouhodobé pití
minerálních vod je nepřirozené. Člověk jako zvíře pil povrchovou vodu.
Chcete pokračovat?
Letos je v naší republice zasázeno jen 30 000 ha brambor a lékaři
naříkají, že málo jíme brambory (zdroj draslíku a vitamínu C). Dříve
jsme jich snědli téměř třikrát tolik. Jistě, přestala jsem kupovat
brambory také, ne protože jsou drahé, ne protože jsou odněkud
z Tramtárie, ale protože jsou zelené, skladované na světle a tudíž
jedovaté a karcinogenní. Jak může někdo nabízet zelené brambory, vždyť
se to nesmí dávat ani dobytku? Upozorňovala jsem paní vedoucí našeho
Alberta tady na sídlišti, ať ty zelené brambory vyhodí. Ano provedla to,
ale dnes už jsou tam zelené zase, protože na světle zezelenají už za tři
dny.
A ještě abych nezapomněla na ty klece. Brojleři u nás rozhodně
v klecích nebydlí, ani chovné kuřice. Bydlí v nich nosnice a jim
předepisuje EU velikost klecí. Myslíte si snad, že jinde v EU se klece
nepoužívají?
Tááák už jsem si notně zanadávala, a tak končím“
Tolik tedy článek neznámé autorky… 
Editací doplněn zdroj:
Článek byl napsán pro webové stránky Haló, Ostrava!, prosím zájemce
o jeho převzetí, aby tuto skutečnost uváděli při jeho dalším
šíření.
http://www.kotarbova.eu/?…
Příspěvek upraven 01.09.11 v 19:16
