Příběh o kachně prolezlé červy z Hluboše na příbramsku mě
dorazil. Pisatelka se dopustila kriminální chyby, když zapomněla podnik
zapálit i s majiteli. Tak snad příště.
V dnešním povídání se něčeho podobného nedočkáte. Měl jsem dost
času dobře se rozhlédnout a výsledek? Poněkud rozporný.
Až nebudete vědět, co samými roupy, vyražte do Biskoupek na tamní
Selský dvůr. Je zapomenutý ten kopcovitý kraj čundráků a hospoda je zcela
mimo hlavní cesty. Bývalý velký statek je přestavěn v komerčním stylu,
ale přesto s nádechem nostalgie. Je tu čisté téměř všechno, prostředí
lokálu i vzduch všude kolem. Podnikání nehodnotím. Samozřejmě natrefíte
trakaře i těžké povozy plné květin, starou hospodářskou techniku
splátovanou ze všeho, co kde leželo a to vše osvětlené úspornými
zářivkami. I tak je tady milo, ovšem připouštím, že kdyby tíha placení
zůstala jen na vás, nebude ke škodě přibalit léčiva proti zástavě
srdce.
Zajet sem jen tak na oběd se nevyplatí. Povětšinou se zde odehrávají
velkorodinné slavnosti a pak je statek pro náhodné hosty uzavřen. Útulnost
vnitřních prostor narušuje všudypřítomné smrkové a borové dřevo,
takže si připadáte jako ve vagónu C.K. drah L.P. 1910. Problematicky
selský charakter místnosti zcela zadupe světelná aparatura pro diskotékové
kreace, ale pokud je vypnutá, příliš vadit nebude. Podnik je zařízen na
hromadnou výrobu svatebních hostin. Bodrý pan vedoucí je multitalent. Nejen,
že úspěšně vede rodinný podnik, rozumí si dobře se saxofonem a i když
je místy oslizlý, přesto dobrý bavič. Je třeba připomenout, že svatební
hostiny tu jedou na páse a program, jakkoli se tváří originálně, je
neustále stejný.
Kuchyni jako celek si netroufám hodnotit. Z jedné hovězí polévky
z nefalšovaného masa a povedené svíčkové lze soudit jen málo.
Přikláním se k názoru, že je mírně nadprůměrná. Večerní buffet je
obvyklého provedení, ale s dobrou kvalitou. Kuchyň disponuje automatickou
udírnou a je škoda, že ještě horká a vonící šunka je, jako dnes
téměř všude, nafetovaná bobtnavými plasty pro zvýšení hmotnosti.
Dočkáte se několika druhů pečených mas, zabíjačkových výrobků,
nevšedních pomazánek, sýrových i masných rolád a uzených ryb. Pro
hledače sladkostí nainstalují hned dvě čokoládové fontány s množstvím
levného ovoce.
Pokud jste řidiči a strávíte celý den na místních nealkoholických
nápojích, budete se dva dny dávat dohromady. Polemizujte jak libo, ale
mattonka je chemické zvěrstvo, které s prastarým pramenem má společné
pouze jméno. Jediná neperlivá lahvová voda bez chemie není zdaleka tak
dobrá, jako tekutina na WC, která je prokazatelně z vesnického vrtu. Na
barevné močůvky se sladidly si nezvyknu, doufám nikdy.
Konzumenti alkoholu též nebyli nadšeni. Plzeňská likérka Stock pančuje
neuvěřitelné lučebniny se zákalem z ovoce, jako čerstvě utrženého.
Aspoň tak mluví na vinětách. Padesátka lidí už něco vypije, co však
říci na načaté láhve, z nichž ubyl necelý centimetr z hladiny a po
zbytek večera se nehnula. Ještě že bylo dostatek slivovice, všimněte si
prosím, neříkám České švestky.
V hospodě lze přespat v několika podkrovních pokojích, ale nespoléhejte
na venkovské ticho. Stropy jsou dřevěné, bez izolace, proto máte hlučnou
zábavu včetně hučení vzduchotechniky z první ruky a před druhou ranní
neusnete. Ráno vás skutečně vzbudí slíbené kokrhání i štěkot, ale
budete rádi, že noc je u konce.
Tak se objednejte a vyražte s dalšími padesáti kamarády. Pokud si
nevyhodí z kopyta a nebudou žádat Strathisla z britských královských
sklepů či koňak flaškovaný samotným Napoleonem, suši z ryb zaručeně
chycených do ruky v bermudském trojúhelníku nebo i obyčejného kance,
celou trachtaci zatáhnete šestimístnou částkou a nebojte, na začátku bude
jednička.
A co vás skutečně potěší, stále mluvím o dobrých českých
korunách
