Nevím, děvče, není to tak dlouho, co jsem se z tý země zaslíbený
vrátila a co mě navštívili přátelé… Mák se pořád kupuje jako droga,
pěstovat se nesmí a makový koláč nekoupíš a když přišly francouzky do
český pražský pekárny, tak jen valily oči a záviděly nám výběr.
Ukaž mi ve Francii (nebo kdekoli v Evropě) tak neskutečný výběr
pečiva. Projela jsem kdeco, ale můžu s čistým svědomím říct, že to je
v Čechách naprosto unikátní. Pamatuju si na pekárnu v Paříži, kde si
pekař klepal na čelo, když jsem chtěla celozrnné pečivo, pamatuju si na
němce, italy, francouze, afričany, belgičany, holanďany, tunisany,
španěly, kteří, když ke mně přijeli do Čech nechápali, kde se u nás
bere pečivo s dýňovými semínky, viděla jsem cizince v Praze, kteří,
když viděli výběr pečiva u nás, padali do kolen. Nemluvím o ceně,
není nízká, v Polsku koupíš bagetu za polovinu ceny. Ale nedovezeš ji ani
domů. Pokud ano, už s ní jenom vygumuješ svůj dopis. A druhý den
vyrazíš okno.
Abych teď jen blbě nekecala a doplnila svůj příspěvek dalšími
konkrétními údaji - ve šluknovském výběžku jsem minulý měsíc vařila
a kromě jiného i pekla - dalamánky a rohlíky. Němci si pro ně jezdili
s taškama, prachy je vůbec nezajímaly… Cena pro ně nebyla podstatná, ale
takový pečivo prý doma nekoupí.
Ano, není to Francie, vím, ale i s tou mám své zkušenosti. A ačkoli
jsem se teď spolu s tebou zakufrovala na pečivu, nevěřím, že bys nenašla
nic jiného, co by ti, pokud bys ve Francii dlouhodobě žila, z Čech
nechybělo.