Bábovka

Já jsem poprvé zdrcla bábovku, když jsem formou při vyndávání z trouby nešetrně „drncla“. Jinak předpokládám, že bábovka byla dopečená (zkouška špejlí atd.). Bábovku nechávám ještě chvíli „odpočinout“ ve formě a nevyklápím ji ještě horkou. A když ji vyklápím, tak raději na mřížku a ne na talíř, aby se nespařila od spodu. Jinak mne nic nenapadá. Jen vzpomínám s nostalgií na tu svou zdrclou bábovku - mladší sestře moc chutnala, vzala na ni lžíci a od té doby mne neustále upomínala, ať upeču zase takovou.

ahojík…
Nevím, ale myslím si, že chybička byla v tom vyklopení za horka, i když já kolikrát taky spěchám a vyklápím ještě horkou bábovku, ale v „želvičku“ se mi zatím neproměnila. ;o)) Možná, kdybys ji vyklopila sice horkou, ale na mřížku, k zdrcnutí by taky nedošlo … a nečekala jsi nějakou návštěvu? To je známý zákon schválnosti, můžeš opakovaně dělat stejnou „buchtu“, která se vždy povede a jakmile chceš, aby se opravdu povedla kvůli návštěvě, tak se zrovna nepovede. ;o))
Ale nezoufej, zdrclá je chuťově lepší … líp klouže do krku. ;o))

koukám na to, jak jsme současně odepisovaly s Jenoféfkou a shodly jsme se ve všech bodech … ;o))))

nevyklápěj bábovku horkou, to je celý fígl
Upečenou bábovku nebo cokoli ve formě nechám ve vypnuté a otevřené troubě „oddechnout“ a teprve teplé vyklápím. Zkus to…

Bábovku vždycky vyklápím hned po vyndání z trouby. Ale pozor, stačí průvan a bábovka se zdrcne.

… tak vám děvčata moc děkuji za rady… asi to opravdu bude tím, že jsem ji vyklopila horkou… příště ji raději vyklopím až odpočinutou… ikdyž než se odhodlám ji zase upéct tak to chvíli potrvá…

… návštěvu jsem nečekala, jenom jsem si dal předsevzetí, že každou neděli bude u nás ke snídani něco sladkého… dnes sladké posnídali pejsci / mimochodem jim moc chutnala a neofrňovali se / nikdo jiný ji nechtěl ani ochutnat…

U mne v troubě žije skřítek „Zdrcávač“.
Doufala jsem že když se přestěhuju, zůstane ve starém domě. Ten pacholek se ale asi schoval někam do krabice a je tu zase.
Tak jsem to vzdala a raději nepeču…

… taky mám ten pocit, že tu toho skřítka někde mám… nepekla jsem už pěkně dlouho, ale když my už jsme přejedení těch různých koláčků. šátečků a koblih a tak jsem si dala předsevzetí, že budu chvíli péct zase domácí pečivo, ostatně receptů tu mám kvanta a dost i vyzkoušených, když byly děti malé tak jsem pekla co 3 dny, ale asi ten dobrý skřítek zůstal v Čechách a tady na Moravě je u mě nastěhovaná nějaká potvora…

těsto se většinou srazí buď
při „teplotním šoku“ - když ho vyndáte z trouby do chladna…
nebo po „nárazu“ - když s horkým výrobkem neopatrně klepnete například o podložku.....
a nebo po „rychlém pečení“ - když pečete na vysokou teplotu krátkou dobu…
eventuelně je tady ještě jeden důvod: trpaslíčci „Zdrcáváčci“ - ale o těch psala už esmeralda…

Přeji hezký den

si připadám trochu divně, ale podle mne se prášek do pečiva přidává do mouky, zamíchá a pak teprve ostatní ingredience. Čili ne nakonec, ale úplně na začátek. Aspoň tak mne to učila babička.

mě zase babička učila dávat prášek rozmíchaný v malém množství mouky těsně před sněhem z bílků či zároveň s ním a myslím si, že i housenka tím svým popisem myslela to, že jej přidala rozmíchaný v mouce … ;o)

ono je to vlastně „skoro“ jedno, kdy prášek přidáte do těsta… začne pracovat až teprve díky vyšší teplotě v troubě…
to „skoro“ znamená, že by se měl skutečně přidávat do těsta společně s moukou - pečlivě s ní promíchaný… to aby byl v těstu rovnoměrně, protože má sklon tvořit miniaturní hrudky díky tomu jak je jemný… a věřte, že špatně promíchaný prdopeč dělá v koláči neplechu…

Přeji hezký den