" Rodinné zkratky"

bramborová kaše, bramborý knedlík, moučkový cukr, pískový cukr, hrubá mouka, polohrubá mouka…hmm, vlastně žádné. My jsme ale divná rodina !…Jóó „toaleťák“, na ten bych zapomněla ! Tak aspoň něco ! Snad to s námi ještě není tak špatné !

bramborový knedlík

… používám pouze prdopeč, jinak jsem z Labužníka vycvičená vše vypisovat celými názvy…

zkratky ani moc ne, spíš překrouceniny (ťaboh, ťoke či ťokátko, genitální místo geniální…), a přezdívky. Ale onehdá se mé sestřenice vytasily s hezkou zkratkou, byť nikoli z kuchyně. Ale vysvětlovat o co jde, je poněkud… no… nedecentní. Takže bez vysvětlení, pouze s nápovědou, že chlapům se to nepřihodí a s pomlčkou by to bylo srozumitelnější: „kramflek“

panapr ( pro normální lidi toaletní papír ), prdopeč, brkaše, čoknavař ( = čokoláda na vaření ), blbeček místo libeček.

jo, a ještě brgul

je nejfrekventovanější v poslední době zkratka ČAFÉ???

v plném znění jde o větu: „CHCEŠ KAFE NEBO ČAJ?“

pokud odpovím, že je „LOVECKÁ“, znamená to, že mám lenoru a každý se obslouží sám a vezme si, na co má chuť.

kuřata u nás míváme buď „nohaté“ nebo „prsaté“

ta moje čeština kuřata nohatÁ a prsatÁ !

tak u nás: brkaše, pidunk, kepuč ale třeba kostkovaný cukr a moučkovaný cukr…