Ranec místních specialit

18.09.10

Guzanos – jsou to lahůdkové housenky, žijící na listech agave a jiných rostlinách. Housenka Guzano Rojo se přidává do specielní tequily Mezcal, ten, kdo ji dopije, musí červa sníst a koupit další láhev. K této tequile je též přidáván pytlíček s praženou housenkou Guzano Rojo, mletou a smíchanou se solí, používá se místo obyčejné soli. Housenka Guzano de Maguey je dvakrát tak veliká jako Rojo, uprostřed je tlustá asi jako malíček, a praží se na tálu. Podává se k zakousnutí jako naše brambůrky, jenže je chutnější.

Chapulines – jsou luční koníci střední velikosti. Praží se na tálu a pojídají se se vším, tedy i s tykadly a nožičkami. Jsou výborní a křupaví. Na tržištích je před cizinci schovávají, protože je jejich prodej zakázán.

Z drog se ve Střední Americe již tisíce let užívají čtyři druhy narkotických a halucinogenních rostlin. Jsou to drogy picietl (tabák), peyotl (kaktus), teonanacatl (houby) a ololiuhqui (semena bylin), do nichž patří i tlitliltzin a pipiltzintzintli.

trhovkyně odstraňuje areoly ostnů z nopales (placek kaktusu opuncia) a to červené v míse před ní jsou chapulines, pražené kobylky, Oaxaca.Picietl – je vlastně žvýkací tabák Nicotiana rustica L. Je to světlezelený prášek z usušených a rozdrcených listů tabáku, kterým se rituálně očišťovalo tělo vtíráním do kůže na předloktí, na břiše, na nohách a na spáncích. Jinak se míchal s vápnem v poměru 10:1 a spolu se žvýkací gumou chicle byl smíchán na žvanec a mezi zuby převalován a cucán. Patří sem i tabák na kouření, Nicotiana tabacum L., nazývaný quauhyetl. "Kouř" je maysky "zik", očazený nebo okouřený je "zikil", v jazyce Chortí, který místo hlásky "l" používá "r" je to "zikir" nebo "zikar". Ejhle! - odtud cigareta!

Trochu mě mate Američany zavedený pravopis žvýkacího tabáku - picietl. Tabák je yetl. Pak by mělo být buď "Picyetl" čteno "pikjetl", nebo "Piciyetl" čteno "pisijetl".

Peyotl – kaktus Lophophora Williamsii (Lem.) Coult. Z tohoto kaktusu se nařezaly napříč plátky, ty se nechaly usušit a usušené se pak žvýkaly. Anglicky hovořící obyvatelé bývalého severního Mexika, dnešního Texasu, Nového Mexika, Arizony a Californie je nazývali „meskalové knoflíky“ (podle alkaloidu mezkalinu, který peyotl obsahuje), a tím vznikl celý omyl směšování kořalky Mezcalu s peyotlem.

Kaktus Peyotl neobsahuje žádný alkohol ale obsahuje mezkalin, a kořalka Mezcal neobsahuje žádný mezkalin ale zato obsahuje alkohol a červa navíc.

Teonanacatl – v doslovném překladu „boží maso“, jsou to narkotické a halucinogenní houbičky druhu Psilocybe, jichž jsou snad stovky odrůd, a patří sem i Panaeolus campanulatus L. var. Sphincticus (Fr.) Bresad a Stropharia cubensis Earle. Rostou vesele po celém světě, i u nás, jen si vybrat.

Ololiuhqui – jedná se o plody – semena různých bylin. Pod samotný termín ololiuhqui se řadí hlavně semena popínavé byliny Rivea corybosa (L.) Hall., někteří botanici sem řadí i povíjnice z rodu Ipomoea. Druh Rivea nemá semena černá, proto se jim zapotecky říká „badoh“ a přisuzují se jim ženské atributy. Semena se používají výhradně rozdrcená na mouku, ta se musí máčet v troše vody několik hodin, pak se přecedí přes hustou čistou tkaninu a výluh se pije. Toto zpracování platí i pro semena z dalších bylin.

Tlitliltzin – vědci se přou, zda se jedná o jednu rostlinu, nebo o dva různé druhy. Předmětem sporu je Ipomoea violacea L. a Ipomoea tricolor Cav. Semena těchto bylin jsou černá, jejich účinek je silnější, proto se jim přisuzují mužské atributy a nazývají se „badoh negro“ nebo „badungas“.

Pipiltzintzintli – Tato rostlina s jejími účinky byla zmiňována již páterem Sahagúnem v době po dobytí Mexika jako poyomatli, ale nepodařilo se ji dodnes přesně identifikovat. Vědci došli k názoru, že by se tato rostlina měla správně nahuacky psát jako pipiltzintzintli, a že se pravděpodobně jedná o některou z následujících rostlin: nejvíce příznivců mezi vědci získává Salvia divinorum Epling & Javito, ale může to být i Datura meteloides Dun., zvaná toloache, nebo Rhynchosia pyramidalis (Lam.) Urb., zvaná colorines, nebo i Abrus precatorius L. zvaný colorinu.

 

Ranec člověků

když si člověk dovolí fotografovat bez předchozího souhlasu, tak nemusí dostat jen vynadáno, San Pedro de la Laguna, Guatemala.Mexičan nebo Guatemalec je veselý, usměvavý, vstřícný, nápomocný, nerozlišuje mezi rasami, protože skoro se všemi od dětství žije, na první pohled by se dalo říci, že je bezelstně otevřený. Co se týče soukromí, obezřetně si ho hlídá a málokomu ho otevře. Svůj majetek, svá hájemství, svou mzdu dokáže tvrdě uhájit a ubránit, v obchodě rád smlouvá a v případě, že převezme závazek, trvá na jeho dodržení. Přitom se se samozřejmostí, vlastní jen středoameričanům, dovede chovat ke svému partnerovi navýsost rytířsky a blahosklonně.

A porovnejme se, my Češi. V Evropě již jsme. Ale budeme mít na desítky let se sebou co dělat.

 

Ranec přepočtů

1 hrnek = 250 ml

1 lžíce větší = 20 ml = 4 lžičky

1 lžíce menší = 15 ml = 3 lžičky

1 hrnek vody = 250 ml = 250 g

1 hrnek strouhanky = 125 g

1 hrnek mouky = 125 g

1 hrnek sýra strouhaného = 125 g

1 hrnek sýra balkán = 155 g

1 hrnek čočky = 200 g

1 hrnek rýže = 155 až 200 g

 

Ranec poděkování

tamales zabalené do kukuřičného šustí, Papantla, Vera Cruz Chtěl bych velice poděkovat (¡matiox chaua!) za všestrannou pomoc přátelům v Guatemale: Rafaelu Bocelovi a Juanovi z STA v Panajachelu, Sololá, Juanovi a Jorgemu ze San Jorge, Sololá, Rigobertu Velásquezovi z Todos Santos Cuchumatán, Huehuetenango, i ostatním kuchařům, kuchařkám a číšníkům v Guatemale z restaurací Comedor Tikal v Tikálu, Petén, El Jacal ve Flores, Petén, La Fonda de la Calle Real a Dona Luisa Xicotencatl v Antigua Guatemala, Sacatepéquez, Comedor Irene v Nebaju, Quiché, restaurace Hotelu del Lago v Panajachelu, Sololá, dále pak mexickým kuchařům a číšníkům z restaurací El Pulpo a Los Almendros v Méridě, Kinich Kak Moo v Izamalu, Cenote Zací v Valladolidu, vše ve státu Yucatán, Coctelería Morgan v Campeche, Campeche, Posada San Cristóbal v San Cristóbal de las Casas, Chiapas, Buen Provecho v Comitánu, Chiapas, Los Colorines v Tepoztlánu, Morelos, Restaurante Jampel v Ciudad de México, celé rodině z krásného prostředí restaurace a hotýlku Hospedaje Motel El Crucero v Tulum, Quintana Roo, (kde mě večer svým štěkotem uspávali leguáni), příteli Jorgemu Maldonado Valdés z Pórtico del Peregrino v Méridě, Yucatán, příteli Andrésovi z Girasoles v Palenque, Chiapas, milé Adě Luz Navarro de García - majitelce Hotelu Kashlan v Palenque, Chiapas, mnohým neznámým Zapotekům v tržnici ve Oaxace, Oaxaca, a v neposlední řadě panu Dr. Florencio H. Marié Patiño z Papantly, Veracruz, a jeho synovi Humbertovi. Všem děkuji za laskavé pootevření dvířek do tajů tak barevného, i když mnohdy tak krušného světa, který prožívají hrdě, statečně a naplno.

Děkuji. Matiox chaua. Bantiox. Mal tiox. T´an t´ich. Dyos botik. Ch´jon t´tey. Kola bal. Yex.

A připijme si "Na zdraví!"

"¡Utz a wach!" v jazyce Cakchiquel,

"¡Chan xacuil!" v jazyce Kekchí,

"¡Uts a huach!" v jazyce Quiché,

"¡Nima tzi´!" v jazyce Ixil,

"¡Utz ya nicle!" v jazyce Yucateco,

"¡Otuen t´t´a!" v jazyce Mam,

"¡wocolix ae uch!" v jazyce Chol,

"¡Ka hua para min cucho!" v jazyce Totonaco.

 

Ranec reklam

Musím sám sobě udělat reklamuJ, i když se to glamě asi nebude líbit, ale co se dá dělat? Domnívám se, že byste se mohli dozvědět o tom, že jsem vydal první "Mexickou kuchařku" u nás v ještě tehdejším Československu, která vyšla v nakladatelství Práce - v tehdy populárních Sešitech domácího hospodaření v nákladu 200.000 výtisků! Vyšla však až v r. 1989 po mém urputném čtyřletém obíhání a urgování, jak bylo za bolševika zvykem.

Další moje mexické recepty byly uvedeny v mé kuchařské knize jménem "Kotlík a jehla", která vyšla v témže nakladatelství o rok později.

Kuchařka, která je na mé stránce www.manana.cz , byla jako počítačová verze distribuována v rozsahu 365 receptů na disketách jako Freeware již asi od roku 1994.

To už je deset let! Tak i dnes je na internetu volně jako Freeware pro každého zájemce.

 

¡B´an la echu b´al!

(čti "ban leš bal"), to je ixilsky

Dobrou chuť!
kterou vám všem přeje Mañana

Líbil se vám článek?
Váš příspěvek

 Newsletter

Milujeme vaření, nikoliv spam. Přihlaste si novinky z Labužníka.

Přihlásit se k newsletteru

Naši partneři

Vitalion

zdraví, nemoci, léčení
www.vitalion.cz

eMimino

těhotenství, děti, rodina
www.emimino.cz

Recept na jídlo

recepty, jídlo, vaření
www.receptnajidlo.cz